Hovorový výraz plebs označuje v češtině chátru, spodinu, obyvatelstvo nižší kategorie. Slovo je odvozeno z latinského plebs tedy lid, měšťané. Jediný správný zápise je plebs, nikdy pleps.
Plebej či plebejec byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty). Nepatřil tak do žádného z rodů (gens) a nemohl se oženit s patricijskou dcerou. Jeho předkové mohli být buď propuštění otroci, patřit mezi původní porobené obyvatelstvo nebo se v rané době římské republiky přistěhovali z území okolních kmenů do Říma.
Plebejci byli svobodnými obyvateli města, ale dlouho neměli účast na samosprávě obce, která byla v rukou tradičních rodů. Byly od nich vyžadovány zejména vojenské povinnosti. Záhy ovšem nabyli významného hospodářského postavení (zemědělství, řemeslo, částečně i obchod) a ve střetech s patriciji usilovali o zrovnoprávnění.
Skloňování slova plebs
Podstatné jméno plebs je rodu mužského neživotného, skloňujeme jej podle vzoru hrad. Jde o podstatné jméno hromadné.
- 1. pád – plebs, plebsy
- 2. pád – (bez) plebsu, plebsů
- 3. pád – (k) plebsu, plebsům
- 4. pád – plebs, plebsy
- 5. pád – plebse, plebsy
- 6. pád – (o) plebsu, plebsech
- 7. pád – (s) plebsem, plebsy
Příklady správného užití slova plebs
- Co znamená podstatné jméno plebs?
- Kdo to byl plebs?
- My nejsme žádný plebs.
- Plebs je označení pro chátru či spodinu.
- To nechci, to je dobré tak akorát pro plebs.
- Politik označil obyvatele města za plebs.
- Jako plebs byli označováni příslušníci chudých vrstev.
- Myslí si, že je něco víc, ale přitom patří mezi obyčejný plebs.
- Synonymem slova plebs je také lumpenproletariát.
- Význam slova plebs ve slovníku cizích slov včetně překladů.
- Mezi plebeji a patriciji trval od 6. do 3. stol. př. n. l. vnitřní boj.
- Pokud tví předci nepatřili mezi šlechtu, patříš mezi plebs.