Vše o kryptu: Jak můžete získat nebo vlastnit kryptoměnu – 1. část

Variant, jak se stát vlastníkem nějaké kryptoměny, je několik:

  • Nákup za peníze – ano, kryptoměnu můžete koupit (za peníze na burze).
  • Těžba / mining – těžíte za pomocí vysoce výkonných strojů a získáváte odměnu.
  • Trading – krypto lze směnit za jiné krypto na burze.
  • Airdrop – získat krypto lze i v rámci airdropu (odměna za to, že stanete prvními uživateli daného projektu nebo měny, slouží primárně jako promo daného projektu).
  • Online hry – kryptoměnu zdarma můžete získat i jako odměnu za výhru v řadě online her.
  • Hazard – kromě toho, že nákup krypta je svým způsobem trochu hazard, tak můžete zkusit štěstí u některé online hazardní herny (tak jako v nevirtuálním světě s jakoukoli jinou fiat měnou).
  • Kryptoměnové faucety (klikačky) – starý osvědčený model klikaček, který možná znáte z pravěkých dob internetu, funguje vlastně pořád stejn. Zaregistrujete se a vložíte adresu vaší peněženky a za každé zhlédnutí reklamy můžete dostat odměnu ve formě kryptoměny.
  • Založení krypto peněženky / registrace v nějaké další službě.

Pokusím se v následujících několika odstavcích podrobněji vysvětlit, co vždy každá z výše zmíněných oblastí obnáší.

Nákup na kryptoměny na kryptoměnové burze / směnárně

Ano, kryptoměnu (například tolik známý Bitcoin) si můžete normálně koupit za peníze v kryptosměrnárně nebo ji vyměnit za jinou měnu – třeba za Ethereum nebo XRP (představte si klasickou směránu, kde měníte valuty – tohle funguje skoro stejně). Je to asi ta nejsnažší možnost – je potřeba se jen zaregistrovat a ověřit totožnost (u většiny burz, které vyžadují nějaké ověření totožnosti).

Když si založíte účet na kryptosměnárně, budete obvykle požádáni, abyste prošli procesem zvaným KYC (know-your-customer). Jedná se o standardní ověření identity, které hlavní burzy vyžadují pro každého, kdo chce obchodovat s kryptoměnou. Čím dříve dokončíte KYC, tím dříve budete moci nakupovat a vybírat kryptoměny. Pokusím se také lépe vysvětlit, co to KYC je a jak tento proces funguje a alternativní způsoby nákupu kryptoměny (bez ověření totožnosti uživatele na anonymních směnárnách).

Co je KYC?

KYC (know-your-customer) je zkratka pro „poznej svého zákazníka“ nebo také „poznej svého klienta“ (pokud jste si to zvládli přeložit, gratuluji, umíte dokonale anglicky :-D), je proces ověřování identity zákazníka. Je to nejběžnější prvek u většiny finančních institucí a podniků poskytujících finanční služby (včetně bank, burzovních makléřů a nyní burz kryptoměn). Je to to samé, jako když si zakládáte prostě účet v bance. Musíte prokázat svou totožnost a banka pak tuto informace posílá finančnímu úřadu (nebo jiným státním orgánům, které si je vyžádají v případě potřeby). Finanční úřad tak například ví, kde máte jaké účty nebo kolik vám přes ně proudí peněz (proto v případě exekucí si například všichni dlužníci nechávají dávat peníze za černou práci „bokem“).

Smyslem KYC je potvrdit, že zákazník je tím, za koho se vydává, a předcházet nezákonným aktivitám, jako je praní špinavých peněz (tímto zdravím našeho BÝVALÉHO premiéra), financování terorismu nebo daňovým únikům. Pokud kryptoburza neprovádí KYC, pak by mohla být zodpovědná za tyto druhy nezákonných aktivit (respektive její majitelé / odpovědné osoby by za to mohli být popotahování / obžalovaní, protože napomáhali těmto nezákoným aktivitám).

Byť se to přímo netýká KYC, tak doporučuji si přečíst tento případ zakladatele Silk Road. Jen ať máte představu o tom, jak to nedejbůh může dopadnout.

Proto je dobré vědět, že zásadní skutečností je, že instituce provádějící KYC má povinnost všechny dokumenty uchovávat a na požádání je sdílet se státními orgány.

Dokud nebudete mít ověřenou totožnost na burze, který to vyžaduje, tak možná si sice budete moci vytvořit účet, aniž byste museli projít procesem KYC, ale váš účet bude mít určitá omezení, dokud neověříte svou identitu. Nejpravděpodobnějším omezením bude pak výměna kryptoměny nebo množství, které můžete na burze směnit nebo vyměnit zpět za peníze.

Někde nebudete moci směnit kryptoměnu za peníze vůbec, respektive budete mít zakázáno jejich zaslání na účet, někde jsou pak omezení spočívající objemu transakcí za den, které můžete vykonat nebo v tom, jaké množství peněz si můžete převést z kryptoměnové burzy na svůj účet nebo kolik peněž si můžete dobít na burzu ze svého účtu apod. Bez ověření totožnosti by vám ani kryptoburza neměla žádné peníze poslat zpět a v mnoha případech, když vám je zašle, tak banka chce po vás potvrzení o tom, o jaké peníze jde. Že například nepochází z trestné činnosti atd.

Vládní agentury vyžadují, aby burzy obchodující s kryptoměnami požadovaly úplný postup KYC ze dvou hlavních důvodů:

  • Snižování rizik praní peněz pomocí kryptoměn.
  • Eliminace možnosti nelegálního používání kryptoměny na černém trhu a darknetu.

Jak vypadá ověření za pomocí KYC a jak dlouho trvá?

Během KYC musíte obvykle uvést své jméno, adresu a telefonní číslo. Krypto směnárny navíc často vyžadují kopii vašeho ID (občanky, řidičáku nebo jiného osobního dokladu) a nějaký důkaz potvrzující adresu vašeho současného bydliště (například bankovní výpis nebo účet za elektřinu). Než vám pak „identitu“ daná burza uzná / ověří (na základě požadovaných dokumentů), může to také chvíli trvat. Na to prosím také myslete.

Mimo špičky může toto ověření být v řádu dnů, v době, kdy vyletí například Bitcoin nebo jiná měna raketově nahoru a začíná pravá kryptohorečka naopak může dojít k úplnému přehlcení burzy (a doklady se nedají ani nikam zaslat / odeslat, protože nic nefunguje) anebo ověřování zkrátka trvá mnohonásobně déle, protože počet verifikátorů, kteří doklady „nováčků“ kontrolují, nestíhá pokrýt tak velký zájem. Proto je třeba si registraci vyřešit v dostatečném předstihu, protože pak již může být pěkně pozdě.

Dnes je již za námi takové to divoké období, kdy směnáren existovalo všehovšudy jen pár a půlka z nich vznikla někde na koleni a spravovalo je skupinka „osmnáctiletých týpků“ (bavíme se někdy o první kryptohorečce na přelomu roku 2017/2018). Tehdy byly burzy naprosto nepřipravené na nápor nových uživatelů a verifikace trvaly třeba i dva měsíce. A pokud víte, jak dynamický je svět kryptoměn, kde někdy hrají roli i vteřiny nebo minuty, tak si asi dovedete představit, jak velký to pak může být problém. Než projdete procese registrace, tak už může být po všem a vám zbudou jen oči pro pláč.

Upřímě – né, že by se dnes nemohlo stát, že v době, kdy vystřelí cena nějaké kryptoměny skokově nahoru, že budou všechny kryptoburzy fungovat a stíhat ověřovat nové uživatele. Pořád si můžete všimnout, že burzy nezvládají tyhle nečekané špičky, kdy se poptávka po jejich službách znásobí klidně i stonásobně. Ale postupem času, jak stále roste a roste zájem o krypto, tak se většina kryptoměnových burz zprofesionalizovala (respektive musela – ty, které to nezvládly, tak skončily v propadlišti dějin nebo je nějaký hacker prostě vybral a pak skončily v propadlišti dějin :-)). A zlepšily se nejen procesy v rámci verifikace, kdy navíc už část uživatelů nepotřebuje ověřovat nic (protože již účet na účet založený mají), ale i jednotlivé IT procesy burz, které zamezují jejich příliš snadnému přetížení. I ty doznaly znatelného vylepšení.

Historie KYC

Může se vám zdát, že povinnost identifikovat klienty v rámci poskytování rozličných služeb je zde odjakživa, ale není tomu tak. Ve skutečnosti je současná podoba KYC relativně novou záležitost. A stejně tak jako mnoho vládních programů, i tato procedura byla zaváděna za jiných okolností a s jinými ambicemi, než jaká je dnešní realita.

Pojďme teď nyní tedy trochu zabrousit do historie. Prvním větším vládním programem na identifikaci klientů finančních institucí představují americké zákony z 20. let dvacátého století. Ve dvacátých letech totiž v USA panovala toliko známá alkoholová prohibice, jejímž důsledkem byl vznik černého trhu s pančovaným alkoholem a vznikly zde první verze „nových podnikatelů“ operující s vysokou mírou rizika a na hraně (respektive – spíše za hranou) zákona.

Tak vznikli první gangsteři a mafiáni :-). Protože americké úřady si s černým trhem neuměly poradit a na gangstery neplatily žádné doposud známé konvenční metody, zaměřily se na něco zcela jiného.

Jali se postihovat úplný konec celého potravního a obchodního řetězce – začali postihovat výnosů z této (trestné) činnosti. Gangsteři a „kriminálníci“ zkrátka byli hodně bohatí lidé, kteří neuměli původ svého bohatství dost dobře vysvětlit.

Dnes se naopak po vás bude chtít, abyste původ svého majetku uměli vysvětlit – tak jako například pan Babiš musí teď vysvětlovat, kde vzal peníze na zámeček ve Francii a proč peníze na jeho nákup propral přes několik offshore firem…

To by dříve nebyl problém, protože původ bohatství se nijak příliš nezkoumal.

Proto vláda uložila institucím a držitelům bohatství novou povinnost ve formě prokazování původu svých příjmů a jmění, která byla postavená na principu presumpce viny.

Ano, čtete správně. Zkrátka vás příjem a majetek byl považován za „nečistý“, dokud nebyl prokázán pravý opak. Na základě tohoto principu byl odsouzen i mafián Al Capone – v jeho případě tomu tak bylo kvůli neplacení daní.

Tato alkoholová prohibice skončila v roce 1933, ale zákony proti praní špinavých peněz, které vznikly v tomto období, však zůstaly. V následujících dekádách byly pak povinnosti vyplývající z těchto starých zákonů značně rozšířeny.

Jen pro příklad – v sedmdesátých letech byl přijat další zákon ironicky nazvaný Bank Secrecy Act –  tímto zákonem došlo k faktickému zrušení bankovního tajemství.

Což znamenalo jednoduše to, že banky měly nově povinnost plnit roli finanční policie a své klienty nahlašovat státním orgánům, pokud se daný subjekt zdráhal doložit původ svých příjmů.

V sedmdesátých letech si Spojené státy zopakovaly prohibici, tentokrát drogovou. Americký prezident Richard Nixon v roce 1971 vyhlásil válku proti drogám. Ta měla za následek vznik různých odloučených ghett v amerických městech a rozvrácení několika jihoamerických států.

Poté, co prezident Richard Nixon vyhlásil drogám válku, bylo zavřeno do vězení během roku 1971 zhruba půl milionu lidí kvůli drogovým deliktům a celkově došlo rapidně ke zhoršení celé situace okolo zneužívání drog.

V roce 2011 jejich počet narostl až na dva miliony ročně. Alespoň to tvrdil bývalý protidrogový agent a šéf organizace Law Enforcement Against Prohibition (LEAP) Neill Franklin v roce 2011. Dnes je toto číslo stále velmi vysoké (poslední údaje z roku 2018 se zastavily na 1,6 milionu zadržených spojených s drogovými delikty, kdy 40 % z nich pak tvoří delikty spojené s prodejem nebo držením marihuany). I proto ostatně došlo nejspíše k legalizaci této lehké drogy v mnohých státech USA.

V posledních válku USA (a nejen USA) proti drogám vyhrála dekriminalizace drog (například v prosinci 2020 byly ve státě Oregon dekriminalizovány veškeré drogy, Portugalsko v režimu plné dekriminalizace funguje již od roku 2001). Válka proti drogám pomalu končí, ale KYC procesy, respektive státu vše kontrolovat, nadále zůstává.

Další velice důležitý zákon, který stojí určitě za zmínku, je Patriot Act. Patriot Act byl přijat pod záminkou boje proti terorismu v roce 2011 a ten prakticky KYC ještě více zpřísnil. KYC se nově začalo týkat i menších firem a běžných občanů, internetových poskytovatelů služeb a také institucí sídlících mimo USA. Jednou z obětí KYC procesů a tlaku amerických úřadů na jejich globální adopci bylo i pověstné švýcarské bankovní tajemství: v rámci legislativy FATCA (přijaté roku 2010) mají bankovní instituce po celém světě povinnost nahlašovat vklady amerických občanů.

Je vlastně docela fascinující, že Spojené státy generují legislativu a regulatorní opatření, které platí téměř pro celý svět. To je zkrátka síla dolaru coby světové rezervní měny. A kdo nehraje podle amerických not, bude od dolarového peněžního styku odříznut (nebo poslán do basy :-)). A jelikož to si nemůže žádná země a žádná finanční instituce dovolit, raději se všichni přizpůsobí.

Procesy KYC, AML a další

KYC samozřejmě není jediným identifikačním mechanismem, který mohou burzy používat. Seznam dalších zkratek najdete níže.

  • KYB = Know your business. Obdoba KYC zaměřená na právní entity. V rámci KYB se po firmách požaduje identita jednatelů a rozličná dokumentace ohledně firemní struktury. Součástí KYB může být tzv. KYCC – know your customers’ customer, tj. identifikace zákazníků klienta.
  • AML = Anti-money laundering. Opatření proti praní špinavých peněz a legalizace výnosů z trestné činnosti jsou hlavní udávanou motivací pro KYC/KYB. Pro klienty institucí tento proces typicky zahrnuje povinnost doložit původ prostředků, s určitou mírou presumpce viny (prostředky jsou považovány za podezřelé, pokud není prokázán opak).
  • CFT = Countering the financing of terrorism. Opatření specificky zaměřené na zamezení financování teroristických skupin.
  • PEP = Politically exposed person. Jedná se o speciální kategorii osob, které zastávají vedoucí pozice ve státní správě. Prezidenti, ministři, šéfové úřadů – a jejich rodiny – jsou považování za PEP, a finanční instituce je musí podrobovat přísnější kontrole, především s cílem odhalení korupce.
  • OFAC = Office of Foreign Assets Control. Americký úřad spadající pod ministerstvo financí – pro potřeby článku je relevantní zejména sankční seznam, který OFAC udržuje. Finanční instituce po celém světě jsou různými způsoby tlačeny k tomu, aby dle sankčního seznamu odmítaly poskytovat služby osobám a entitám, které jsou v něm uvedeny. Jedním ze způsobů vynucování sankcí je např. hrozba odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT či ztráta smluvního vztahu s korespondenční bankou (instituce zajišťující transakce v cizí měně, zejména v dolarech).
  • FATF = Financial Action Task Force. Nadnárodní organizace založená roku 1989, která má za cíl potírat praní špinavých peněz a po roce 2001 i financování terorismu. FATF vydává doporučení a směrnice, které jsou následně implementovány do národních legislativ. Od roku 2000 vydává FATF seznam zemí (“FATF Blacklist“), které nepovažuje za dostatečně spolupracující a aktivní v implementaci direktiv. Vydávání tohoto blacklistu se ukázalo být velmi efektivní – země na blacklistu totiž mají problém s přístupem k dolarovým transakcím, mohou se ocitnout na sankčním seznamu, a jsou ve světě považovány za obecně nedůvěryhodné a podezřelé.

Není nic výjimečného, když v rámci jedné instituce probíhá více než jen jedno ze zmíněných opatření. Pracuje-li instituce s většími částkami a zejména pak s dolary, pak bude mít i povinnost identifikovat všechny své klienty, reportovat podezřelé transakce, prověřovat klienty vůči seznamu sankcionovaných a politicky exponovaných osob nebo institucí.

A dost možná bude i sledovat transakce klientů poté, co si své prostředky z instituce vybrali.

Takovými institucemi byly donedávna zejména banky, pojišťovny, směnárny, kasina a další korporace nakládající s fiatem – čím dál častěji však začínají být KYC/AML procesy povinné i pro bitcoinové burzy a další poskytovatele služeb. Jak vyplývá z posledního bodu o organizaci FATF, na implementaci KYC/AML procesů mají zájem vlády mimo jiné proto, aby minimalizovaly riziko umístění na mezinárodní blacklist.

Proč se kryptoměnovým burzám s KYC nebo jiným podobným identifikačním mechanismem vyhnout?

Jak již bylo výše zmíněno, načasování není jediným problémem, pokud postupujete podle postupu KYC. Existuje několik důvodů, proč možná nebudete chtít zveřejnit své osobní údaje pro směnárnu kryptoměn.

  • Výměně nedůvěřujete. Možná nebudete dostatečně důvěřovat vlastníkovi burzy nebo jeho bezpečnostním opatřením, abyste mu mohli poskytnout své osobní údaje. Sem tam se totiž stane, že dojde k velkému úniku dat klientů a asi nechcete, aby vaše doklady s fotkou běhaly někde po internetu.
  • Chcete, aby vaše investice do kryptoměny zůstaly soukromé. I když děláte všechno legálně, možná budete chtít uchovat svá tajemství investování do kryptoměny před vládními agenturami a zvědavými očima. Ale také anonymita primárně chrání vaše prostředky, protože ostatní nebudou vědět, kolik a jaké množství kryptoměny vlastníte. Tím se sníží riziko, že nebudete terčem různých online hrozeb a internetových zločinců.
  • Nechcete riskovat svá aktiva. Pokud je směnárna hacknutá a vaše pověření jsou ohrožena, může se z vás stát terč zločinců. Například nedávné narušení bezpečnosti v databázi Ledger odhalilo statisíce jmen a adres investorů, kterým pak začali chodit různé podvodné emaily.
  • Chcete obchodovat hned nebo nevlastníte potřebné doklady. Nemusíte trávit čas různými ověřovacími postupy a testy KYC a AML. Velmi často tato schválení trvají týdny a vyžaduje se stále více informací. Kromě toho můžete snadno selhat a vaše peníze se mohou zaseknout na neznámě dlouhé období. Mnoho lidí nemá z různých důvodů identifikační doklady. A anonymní burzy jim stále umožňují směňovat kryptoměny.

Je však třeba také zmínit, že jenom to, že budete nakupovat na směnárnách, které o vás žádné osobní údaje nesbírají a nechtějí je po vás při registraci, nestačí k tomu, abyste byli v digitálním prostoru nedohledatelní nebo zcela anonymní.

Měli byste si být vědomi toho, že i přesto existují další sofistikované metody sledování vašich transakcí. Snažte se nikdy nepřenášet svoji bitcoinovou adresu nebo adresu peněženky kryptoměny online prostřednictvím kanálů, pomocí kterých lze identifikovat vaši IP adresu. Také byste měli používat soukromou síť Wi-Fi, a to s maximální obezřetností, abyste se vyhnuli případnému hackerství. Před výběrem služby pro výměnu kryptoměn pečlivě zhodnoťte všechny výhody a nevýhody a v každém případě sledujte svoji vlastní aktivitu.

Bylo by nefér nemluvit o nevýhodách anonymních krypto služeb. Vlády mají rozumné argumenty pro transparentnost transakcí kryptoměny. Mnoho neidentifikovaných transakcí se používá k praní peněz, financování trestné činnosti či daňovým únikům. Požadavek na poskytnutí osobních údajů může být pro kyberzločince vážnou překážkou, protože poskytuje šanci je odhalit v případě ilegální činnosti. I když stále více burz implementuje některé požadavky KYC a AML, stále můžete používat ty, které vám umožní vyměňovat krypto bez poskytnutí vašich osobních údajů. Jediným negativem je, že musíte jednat v rámci měsíčních limitů stanovených konkrétní službou.

Další značnou nevýhodou může být i fakt, že můžete také velice snadno přijít o všechny své prostředky. Zkrátka – půjdete směnit své těžce vydělané tokeny na burzu, kterou spravuje nějaký podvodník a peníze, které pošlete na tuto směnárnu, již nikdy neuvidíte. Nebo – ji zkrátka někdo hackne (to se ale může stát i u kryptosměnáren, které disponují identifikačními mechanismy typu KYC (a v minulosti se tak již několikrát stalo).

Proto obecná rada – je důležité nenechávat nikdy žádný větší obnos ve směnárně, ale vše si vždy přesuňte na svou hardwarovou krypto peněženku (ne softwarovou, protože zde platí stále stejné riziko – provozovatele softwarové peněženky může mít někde nějakou bezpečnostní díru, skrze kterou se může dostat až k obsahu vaší peněženky).

Anonymní kryptosměnárny

I v roce 2021 však stále existuje několik spolehlivých metod anonymní výměny kryptoměny, které buď nechtějí procesem KYC (to však neznamená, že byste se měli vyhýbat danění kryptoměny, pokud jste na jejich směně něco vydělali).

Obecně existují tři typy platforem, které umožňují skrýt vaše data:

  • Zcela anonymní kryptoměnové burzy. Tyto služby od vás nevyžadují poskytnutí žádných osobních údajů. Obvykle však stanoví limity výše transakce.
  • Poloanonymní burzy. Zde se budete muset zaregistrovat a uvést své telefonní číslo, abyste mohli projít několika fázemi kontrol. Každopádně i tyto služby mají limity na částku, kterou můžete směnit.
  • Výměny peer-to-peer (P2P). Tyto služby nevyžadují vaše osobní údaje, s výjimkou e-mailové adresy, která se používá k vytvoření profilu. Zkrátka měníte měnu mezi jednotlivými uživateli a nelze ji zde kupovat za peníze (můžete směňovat jen kryptoměnu za kryptoměnu). Někteří lidé přirovnávají P2P směnárnu k tržištím, jako je Bazoš nebo Facebook Marketplace, protože P2P směnárny spojují prodávající a kupující kryptoměn. Prodejci a kupci můžou procházet inzeráty s kryptoměnami nebo zveřejnit svůj vlastní inzerát. P2P směnárny taky poskytují určitou vrstvu ochrany všem účastníkům transakce tím, že mají zavedený systém zpětné vazby nebo hodnocení. Představte si, že na Twitteru narazíte na někoho, kdo by si chtěl koupit bitcoin, a vy zrovna máte bitcoin na prodej. Twitter není P2P platforma, takže je obtížné si na ní důvěřovat. Co se stane, když kupující obdrží bitcoin, ale neodešle platbu? Co se stane, když kupující odešle nižší platbu, než by měl? Největším rizikem P2P obchodů bez směnárny je podvod. Ve srovnání s centralizovanými burzami kryptoměn nesou peer-to-peer směny větší riziko, protože pořád můžete narazit na scrammery a přijít tak o všechny své peníze (kryptoměnu).Hezky funguje třeba Binance P2P, která dokáže zabezpečením transakce a snížením rizika podvodu ochránit jak kupující, tak i prodávající. Kromě veřejného systému hodnocení používá Binance P2P službu úschovy, do které se ukládají kryptoměny a fiat měny, dokud obě strany transakci nepotvrdí. Pokud například prodáváte Bitcoin za fiat měnu, kupující pošle do úschovy Binance finanční prostředky a vy do ní odešlete Bitcoin. Jakmile oba potvrdíte transakci, společnost Binance odešle odpovídající prostředky vám i kupujícímu, takže transakce proběhne naprosto bezpečně. Pokud je některá ze stran s transakcí nespokojená, může podat odvolání nebo požádat o zákrok zákaznickou podporu společnosti Binance, aby se problém vyřešil.

Kde můžete obchodovat anonymně?

Zde bych jen upřesnil, že ona ta anonymita je dosti sporná, protože pokud chcete opravdu obchodovat neomezeně, tak stejně potřebujete mít „odemknuté“ všechny limity na dané burze. Stejně tak pokud si peníze posíláte na nějakou burzu nebo zpět, tak

  • Kryptoburza Uniswap.org – Uniswap je decentralizovaná kryptoburza využívající chytré smlouvy. V tomto případě je swap zpracováván striktně na bázi peer-to-peer. Uživatelé mohou s burzou komunikovat přímo prostřednictvím své krypto peněženky. Kryptoměnové swapy jako takové mohou zůstat pseudonymní, přičemž na blockchainu zůstanou pouze transakční data.
  • Kryptoburza Godex.io – krypto burza Godex.io je anonymní směnárna kryptoměn, kde si investoři mohou vyměňovat více než 200 různých kryptoměn. Nabízí jednoduchý a efektivní způsob výměny kryptoměny bez ověření identity. Godex bere především nejvyšší úroveň soukromí svých uživatelů velmi vážně. Výměna například nevyžaduje žádnou registraci. Proto společnosti Godex neposkytujete žádné osobní údaje. Uživatel jednoduše vybere obchodní pár a vloží coiny, které si chce vyměnit, na nově vygenerovanou adresu burzou. O několik minut později dostávají své vyměněné mince přímo do své krypto peněženky. Jak vidíte, v tomto jednoduchém procesu neexistuje žádná výměna osobních údajů. A konečně, další výhodou Godexu je, že nestanoví žádná omezení pro anonymní výměnu, což je na tomto trhu rarita.
  • Kryptoburza Binance.com –  krypto směnárnu Binance můžete používat bez ověření totožnosti (KYC = know your customer) do výše denního objemu 2 BTC. Bez ověření ale nemůžete využívat transakce a vklad prostředků s “fiatem” (státní peníze – USD, EUR atd.) Bez KYC můžete použít pro vklad pouze kryptoměny. Burza nově poskytuje i přímý nákup v CZK při poplatku 1%, tudíž nemusíte platit za převod měny v bance. Jinak můžete využít bankovní převod s poplatkem 0,1%. Směnárna se také hojně využívá v tradování kryptoměn s pákou (Binance Futures).
  • Kryptoburza Anycoin.cz – jedná se o českou burzu s hlavní měnou v CZK, což může být obrovskou výhodou (jelikož nemusíte řešit konverzi měny a pro nováčky se tak líp počítá, kolik vlastně nakupují). Největší předností je ale možnost nákupu a prodeje kryptoměn (dokonce i manipulace s “fiat měnou”) bez ověření totožnosti do maximálního denního objemu 25 000 Kč. Takže pokud chcete nakupovat „anonymně“, tak v Anycoinu máte dobrou příležitost obchod provést. Poplatky za vklad korun a většiny kryptoměn jsou nulové, stejně tak jako za výběr CZK. U výběru kryptoměn burza účtuje fixní poplatek. Poplatky za směnu neúčtuje, ale jsou tam v podobě rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou (tzv. spread). Anycoin neposkytuje směnu dvou kryptoměn, vždy je musíte směnit přes fiat.Další problém, který směnárna má, je minimální nákup např. u BTC to činí 0.0005. To může být problém při nakupování s malými částkami.Při využití směnárny se setkáte s intuitivním a přehledným rozhraním. Problémy spojené s Anycoin můžete řešit skrz český support, který odpovídá vcelku rychle. U této burzy se nestává často, že by vypadla v dobách cenových výkyvů. Směnárna umožňuje uplatnit strategii DCA (dollar cost average, tzv. pravidelný nákup kryptoměn za jakoukoliv cenu) a to díky vygenerování trvalého příkazu pro banku.Anycoin.cz je dobrou volbou pro nováčky, ale i pro lidi co chtějí pouze nakoupit a nevyužívat pokročilých funkcí. Částečná anonymita může být také rozhodujícím bodem (i když samozřejmě posíláte na Anycoin peníze ze svého bankovního účtu). Díky své české lokalitě burza zprostředkovává jednoduchý a levný nákup.

Další burzy, které vás mohou zajímat:

Mining / těžba kryptoměny

Tak přímý nákup za peníze nebo směnu krypta za krypto jsme si vysvětlili (i včetně základních specifik kryptoměnových směnáren a burz). Tím však možnosti, jak si můžete opatřit některé kryptoměny nekončí. Kryptoměny jako například Bitcoin, Litecoin, Dogecoin i další kryptoměny (například dříve šlo těžit také XRP) vznikají tzv. těžbou (miningem).

Já, protože mám nejvíce zkušeností primárně s těžbou Bitcoinu, budu jednotlivé části celého procesu vysvětlovat právě na něm.

Těžba představuje vlastně výpočet matematické úlohy, za jejíž úspěšné řešení obdrží těžař (miner) ve formě kryptoměny určité množství mincí (Bitcoinu, Litecoinu, Dogecoinu). Při těžbě kryptoměn zároveň dochází ke kontrole a potvrzování platebních transakcí (převodu kryptoměny z účtu na účet), které v síti dané kryptoměny probíhají.

Zjednodušeně řečeno – těžba Bitcoinu ve své podstatě představuje jedinou věc – a tou je zabezpečení. Ano, čtete správně. O ničem jiném těžba BTC vlastně není.

Samozřejmě využití obrovského výpočetního výkonu nabízí spoustu možností, jak

Abychom to pochopili, musíme znát princip těžby a alespoň povrchovou stavbu ekosystému kryptoměn.

Jednotlivé skupiny lidí v miningu

Máme tu celkem tři skupiny lidí, kteří v ekosystému miningu hrají nějakou roli. Jsou jimi uživatelé, provozovatelé node a těžaři.

  • Uživatelé – první a asi nejdůležitější skupinou v „potravním kryptoměnovém řetězci“ jsou uživatelé. Ty asi není třeba nijak dlouze vysvětlovat. Uživatelem je každý, kdo někdy Bitcoin využil – ať už jakýmkoli způsobem (směna, nákup, prodej, spekulace, platidlo).
  • Uzly – další skupinu tvoří provozovatelé uzlů (tzv. nodů). Ty už jsou zajímavější. Každý z těchto operátorů má malé zařízení (anglicky node, česky uzel), které ukládá celou historii blockchainu dané kryptoměny (kam se připsala jaké částka, kdy, kdo ji ověřil atd.). Blockchain si můžeme představit jako účetní knihu se záznamy všech transakcí, které se po dobu jeho existenci staly. Práce „nodů“ je pak ověřování čísel – jestli sedí obnosy na adresách, jestli jsou transakce validní, jestli někdo nepodvádí atd. Nody jsou základním stavebním kamenem myšlenek kryptoměnového světa. Protože to, že existují, dává každému na světě možnost vlastnit svoji vlastní kopii reálné bitcoinové účetní knihy a ověřovat pravost  jednotlivých transakcí a vlastně tak umožňuje „vlastnit“ každému své finance bez bank či jiných institucí.
  • Těžaři – posledním dílkem této složité skládačky jsou těžaři. Jejich prací je sloučit transakce, které na síti dané kryptoměny proběhly, do bloků a uzamykání jednotlivých bloků za sebe. To přináší zabezpečení blockchainu. Z technického pohledu není těžba nijak složitá, pokud ale nejste v této tematice kovaní, radši vám výše řečené po lopatě vysvětlím.

Co je to blok a jak je to s odměnami za mining kryptoměn?

Každý blok obsahuje hned několik věcí (představte si košík, do kterého házíte vždy ty samé oblíbené položky). Nejdůležitější a a největší položkou, kterou blok obsahuje, je soupis transakcí, které se uskutečnily za určité časové období. V Bitcoinu je celý tento systém nastavený na okno o zhruba 10 minutách.

Aktuální výše odměny (v roce 2021) za těžbu Bitcoinu je 6,25 Bitcoinu. K výplatě počítači, který je zrovna v daný moment nejrychlejší při řešení matematické úlohy, dochází každých 10 minut. Popsaná odměna ale vždy po několika letech klesá na polovinu a také musíte počítat s tím, že musíte platit onu spotřebu energie, kterou těžba spotřebuje.

Tzn. buď mít finanční rezervu, která vám pokryje náklady na 1-2 roky (nebo postupně směňovat vytěžené Bitcoiny – strategií je několik). Je však třeba ale zkrátka počítat s tím, že vývoj kurzu Bitcoinu je dosti volatilní (ale i tak nejde o zanedbatelné peníze, na které si můžete jako těžař přijít). Kromě odměny K tomu je třeba připočíst zisk z transakčních poplatků.

V současnosti už ale kvůli profesionalizaci těžby Bitcoinu nelze už dnes Bitcoin efektivně dolovat v domácích podmínkách – na těžbu skrze mobilní zařízení nebo pomocí tzv. mining rigů (těžba s pomocí grafických karet GPU) už dnes můžete pomalu zapomenout. Zejména i kvůli rapidně rostoucím cenám energií v posledním roce (2021), ale také je třeba počítat i s určitou únavou materiálu (grafické karty se opotřebují a shoří nebo dojde k jiné závadě) a také s tím, že všechny komponenty zdražily a s tím i samotné karty a další potřebné vybavení (těžko budete konkurovat velkým farmám, které vše kupují za zlomek ceny jako vy).

Každá bitcoinová platba v sobě zahrnuje poplatek, který zvyšuje motivaci těžařů, aby do jimi „těženého“ bloku přidali právě tu konkrétní transakci. Kdo je ochoten zaplatit vyšší poplatek, ten se dočká rychlejšího potvrzení platby. A těžaři vyšší odměny.

Výnosy se tak při investicích do speciálních těžebních zařízení ve výši kolem stovky tisíc korun měsíčně mohou pohybovat i kolem 15 tisíc korun za měsíc. V případě o něco dostupnějšího dolování kryptoměn pomocí grafických karet lze počítat s nižšími zisky. Ale to jsem již naznačoval výše, že dnes se vám vyplatí nejvíce těžit hlavně za pomocí ASIC mašin (speciálních malých počítačů, které jsou uzpůsobené výkonově jen a pouze na těžbu Bitcoinu, respektive dají se nich těžit i další kryptoměny, ale primárně se na nich těží hlavně Bitcoiny). Teď ještě trochu odbočím – kromě toho, že výnos je závislý na pořizovací ceně těžícího stroje, cenách elektřiny, aktuální ceny Bitcoinu, poruchovosti mašin (je třeba je mít v bezprašném prostředí, správně je chladit, aby se nezanášely a zvýšila se tak jejich životnost na maximum, což je problém zejména v tropických letních měsících, kdy máme každý rok obecně nejvyšší zájem o náš kryptohousing).

Součástí blocku / bloku je také nonce

Další položkou, které se přidává do bloku, je nonce. Ten představuje náhodně generovaný kód, který se do bloku přidává.


Schéma zobrazuje, z čeho všeho se skládá blok
Zdroj: Gitconnected.com

Těžaři tyto dvě věci vezmou, dají je dohromady a pomocí algoritmu je převedou na hash (pod tím si můžeme představit prostě šifrovaný kus kódu nebo zkrátka podpis bloku). Každý hash je unikátní určitému souboru dat, proto – pokud byste změnili byť jen jediný znak, celý hash se kompletně promění.

Jak už bylo zmíněno výše, těžaři vezmou transakce, přidají k nim číslo nonce (které si vymyslí) a projedou data přes algoritmus.

  • Pokud má výsledný hash správný tvar (určitý počet nul), blok uzamykají, získávají odměnu v podobě nově vytvořených mincí a vrhají se do těžení dalšího bloku.
  • Pokud hash, který tímto výpočtem získali, nesedí, musí zkusit jiný nonce a algoritmus spustit znovu. Toto dělají milionkrát za vteřinu až do doby, kdy tuto „hádanku“ opravdu vyřeší – naleznou správnou nonce a následně tedy správný hashe.

Další bloky už se liší jen v jedné věci. Každý z nich obsahuje hash předchozího bloku. Fakticky se tak v každém bloku nachází celá historie transakcí a stává se z nich řetěz – to je celý princip blockchain.

Jaký má mining (těžba kryptoměny) vliv na zabezpečení?

Zabezpečení sítě kryptoměn vychází z jednoduchého principu, který už jsme nastínili výše. Blok lze uzamknout a transakce potvrdit jedině tak, že najdeme správný nonce. Jelikož se jedná o naprosto náhodné číslo, může nám jeho hádání zabrat i miliardy pokusů (ale klidně i jeden jediný – na to je samozřejmě skoro nulová pravděpodobnost).

Druhým klíčem k pochopení bezpečnosti je princip, že platí jenom nejdelší blockchain. Jinak řečeno – těžař, který před ostatní těžaře a uzly postaví nejdelší blockchain plný správných hashů, má zákonitě pravdu a tento blockchain je pokládán za jediný pravý. Všichni těžaři a uzly tento blockchain „převezmou“ a pracují na dalším prodloužení řetězce. Cokoliv kratšího je zamítnuto.

Třetí a poslední důležitý princip je tzv. difficulty adjustment. Už jsme si řekli, že čas pro vytěžení bloku se má v průměru rovnat 10 minutám. Při zrodu Bitcoinu byla těžba na jednom počítači a každých 10 minut byl uzavřený jeden blok – systém fungoval stejně. Ve chvíli, kdy přibyl další počítač o stejném výkonu, čas se zkrátil na polovinu.

Z toho důvodu systém Bitcoin obsahuje pojistku – obtížnost těžby se zvyšuje v poměru k výkonu sítě. Pokud bude miliarda počítačů, těžba bude miliardkrát složitější než na počátku. V důsledku je tak nový blok vytěžen v průměru jednou za deset minut.

Proto ostatně klesá výnosnost těžby na starých strojích v čase, protože šifra (příklad), který musí rozluštit je stále náročnější. Ostatně právě tato část by měla být součástí jakékoliv kalkulace, pokud to myslíte s těžbou vážně. Kromě toho je třeba započítat do obtížnosti i všechny další skutečnosti, které znáte – například plánový fork těžené kryptoměny nebo další skutečnosti, které předpokládáte, že nastanou, než vám stroje dorazí a začnou těžit a samozřejmě po čas těžby samotné.

Pokud chci změnit historii transakcí (například 10 bloků zpět), musím:

  1. Vyřešit nonce posledních 10 bloků sám (síť už bloky vyřešila a běží dál, já potřebuji vyřešit bloky v minulosti a přednést nejdelší řetězec).
  2. Musím mít přístup k výkonu stejně velkému, jako celá síť, jelikož těžím na stejné obtížnosti.
  3. Musím bloky řešit rychleji než celá síť, abych jí jednou předběhl a platila má verzePotřebuji mít tedy dokonce větší výkon než celá síť.

Vývoj výpočetního výkonu Bitcoinové sítě – za pomocí hashrate (oranžová barva), cena Bitcoinu (černá) leden 2016 – září 2021
Zdroj: GlassnodeDnes už se spotřeba elektřiny všemi těžaři světa rovná spotřebě elektřiny malých států a jejich vybavení má hodnotu miliard dolarů.

Pro jednotlivce (dnes už i pro státy) je v podstatě nemožné na takový výkon dosáhnout. Síť je tím pádem velmi dobře zabezpečená proti přepisování historie transakcí a následným problémům.

Typy těžebních algoritmů

Jak jsme si již říkali, u Bitcoinu je třeba zkoušet číslo nonce, které dosadíme do hashovacího algoritmu a získáme tak hash. Těžební algoritmus, který nám hash získá, ale není jen jeden. Pojďme se podívat na pár dalších příkladů.

SHA-256

Jedná se o první algoritmus, který byl kdy použit v kryptoměnách a začal se používat u Bitcoinu a pracuje s ním dodnes. Jeho otevřenost dovoluje velkou specializaci hardwaru a od těžby pomocí procesoru a grafických karet se přešlo na ASIC minery – zařízení, jejichž jediná funkce je těžba. Nic jiného neumí a proto neztrácí čas zbytečnostmi a těží velmi rychle. Díky tomu má algoritmus SHA-256 dnes největší výpočetní sílu na světě.

Ethash a Scrypt

Modernější algoritmy, jejichž hlavním cílem je zabránit využití ASICů. ASIC minery jsou velmi drahá a specializovaná zařízení. Může si je tak dovolit poměrně málo lidí. To přispívá k větší centralizaci.

Při zamezení jejich využití je možné těžit např. na výkonných grafických kartách, které už si může dovolit podstatně širší publikum. Ethash je využíván například u Etherea a Scrypt například u Dogecoinu.

Vyplatí se těžba kryptoměn?

Asi nejčastější otázka – vyplatí se ještě dneska těžba? Co mám těžit? Kdy má smysl ještě těžit krypto?

Celá problematika se dá shrnout do pár vět. Největším nákladem při těžbě je elektřina. Pokud ji máte dostatečně levnou, pak může být těžba rentabilní. Další významný náklad představují samotné těžební mašiny.

Druhy těžařského hardware (strojů)

Společně se softwarovou částí se vyvíjí i hardwarová stránka těžby, tak si představíme všechny jednotlivé možnosti, které připadaly historicky v úvahu (dříve se dalo úspěšně těžit i na mobilních telefonech) a které se používají převážně nyní.

Jen taková perlička pro zajímavost – médii proběhla nedávno zpráva o jedné krajinské miningové farmě, který mimo jiné využívala k těžbě krypta výkon herních konzolí Sony Playstation 4 a protože tato těžařská farma odčerpávala elektřinu načerno, tak ji policie uzavřela. Jen pro představu – konzolí tam bylo 3800, tak si můžete udělat představu o tom, kolik mobilních telefonů byste potřebovali, abyste dosáhli podobného výkonu. Tím chci říci – že těžba není o jednom stroji, ale desítkách či stovkách strojů, pokud na tom chcete skutečně vydělávat.

Ještě než se pustím do popisu jednotlivých metod těžení, tak se dobře podívejte na tento obrázek shrnující efektivitu jednotlivých metod, jak jdou za sebou. Pokud vám to teď nic neříká, nevadí, brzy pochopíte :-). Jinak pokud vás zajímá obecně vývoj těžby (miningu) kryptoměn, tak doporučuji si pročíst také tento dokument mapující evoluci kryptominingu pro BTC ro roku cca 2018.

CPU mining (procesor)

Zdroj: Cryptomining-blog.com

Byť procesor najdeme v každém počítači, tak se v dnešní době jedná o méně používaný způsob těžby kryptoměn. Tento typ těžby už není u známějších kryptoměn rentabilní a proto se těžba pomocí procesorů využívala zejména v raných počátcích kryptoměn. Dnes už se na těžbu hlavních kryptoměn v podstatě nevyužívá, jelikož je neefektivní. Procesory pálí příliš elektřiny v poměru k poskytnutému výkonu.

S těžbou na CPU se můžeme setkat u kryptoměn, které mají svůj algoritmus imunní vůči jinému druhu těžby, například kryptoměna VeriumReserve a Hexx.

Revoluční službu v tomto ohledu nabízela společnost CoinHive. Pomocí jejich skriptu, který si umístíte na webové stránky, lze spustit automaticky těžbu kryptoměny Monero na CPU u každého počítače, jehož uživatel si vaše stránky právě prohlíží. Jedná se o určitý druh výdělku daného webu. Pokud jste chtěli nasbírat pár drobných, proč ne, ale asi byste tímto stylem úplně nezbohatli. Nehledě na to, že právě skript na těžení z CoinHive byl nejčastějším „virem“, který napadal jednotlivé weby a služby.

GPU mining (grafické karty)

Takto vypadá mining rig – asi nejčastější podomácku vyrobená těžící mašina na krypto

Zdroj: Wikipedia

Těžba pomocí grafických čipů je dnes jednou z nerozšířenějších možností, jak těžit kryptoměny. Poměr mezi výkonem a spotřebou je podstatně lepší, avšak stále se nejedná o vrchol specializace.

I proto, že grafické čipy jsou až stonásobně výkonnější než CPU a jedná se pro mnohé uživatele v podstatě o jedinou možnost, jak ještě (v určitých podmínkách) rentabilně těžit a grafické karty si může dovolit nakoupit dnes téměř skoro každý )pokud jsou skladem). Těžba má tak šanci na vyšší úroveň decentralizace = může se zapojit více těžařů ze všech koutů světa.

Architektura grafických karet umožňuje paralelní zapojení do PC. Což v praxi vypadá tak, že v jednom počítači je až 6 grafických karet nebo i více. To zapříčinilo velkou poptávku po výkonných grafických kartách, která stále není uspokojena. Například na českém trhu s výpočetní technikou je sehnat nejvýkonnější grafické karty téměř nemožné.

Těžba na GPU je především vhodná pro kryptoměny, které nejsou založené na scriptu a ani na SHA-256, který například využívá i Bitcoin. Na grafických kartách se dá těžit například Ethereum. Na grafických kartách se dá těžit například Ethereum.

FPGA – těžba programovatelným hradlovým polem

Takto vypadá pro představu zapojení pro FGPA na těžbu

Zdroj: 1stminingrig.com

Jedná se o typ logického integrovaného obvodu – pro „neajťáky“ bych to nazval alternativou k procesoru. FPGA obvody nacházejí uplatnění v mnoha aplikací, díky jejich programovatelnosti, rychlosti hradel a flexibilitě.V porovnání s nejvýkonnějšími GPU nabízejí přibližně desetinásobně větší výkon při menším odběru elektrické energie. Jako další výhodu při těžbě na FPGA vidím v tom, že hradlová pole jsou malá, tichá a často jim stačí pouze pasivní chlazení.

Naopak nevýhodu vidím v tom, že k tomu, aby byla spuštěna těžbu na FPGA, musí být uživatel programátorsky zdatný, takže tento typ opravdu není pro každého. Programovatelné hradlové pole jsou především vhodné pro těžbu kryptoměn, které používají algoritmus SHA-256 nebo jeho verze.

Zjednodušeně řečeno – jako u všech podomácku (nesériově) vyrobených těžících mašin na krypto – vás to stojí ohromné množství času. Musíte si pak spočítat, zda se vám to pořád ještě vyplatí a zda není lepší raději ušetřit čas a raději vložit peníze do nákup ASIC mašin.

Specializovaná těžba – ASIC (profesionální těžební stroje)

ASIC miner DragonMint 16T

ASIC miner DragonMint 16T – ukázka, jak vypadá taková těžící mašina

Zdroj: Buybitcoinworldwide.com

Nejvýnosnější a nejefektivnější hardware pro těžbu kryptoměn. Specializace je cesta k efektivitě. ASIC miner má pouze jedno využití – těžbu. To umožňuje co nejvíce optimalizovat výkon v poměru k nákladům a ASIC miner se tak stává nejlepším strojem k těžbě – pokud se dá samozřejmě využít.

ASIC minery jsou nejvíce využívané pro těžbu Bitcoinu.

Těžit můžete na speciálních mašinách ASIC nebo na podomácku vyrobených setech postavených z grafických karet, jejichž ceny jsou v současné době právě kvůli těžbě naprosto přepálené a ještě navíc nejsou k sehnání.

A jen takový malý tip, pokud vám bude někdo na nějakém bazaru nabízet podezřele levnou grafickou kartu, na které se „jen“ chvíli těžilo, tak počítejte s tím, že dostala tahle „grafárna“ dost zabrat a nejspíše se velice brzo odebere do věčných lovišť (v závislosti na tom, jak dlouho se na ní těžilo a také – jaké máte štěstí – třeba narazíte na kus, který vám vydrží sloužit ještě roky, ale… spíš ne).

Jen pro představu – ceny ASIC strojů se pohybují kolem 3 000 – 10 000 USD. Profit tak pak může oscilovat někde mezi 4-40 USD za den (v závislosti na typu těžícího stroje / mineru, cenách elektřiny a také ceny Bitcoinu).

Kde koupit ASIC minery?

Základní otázka – koupit ASIC miner? V zahraničí – buď přímo u výrobce, kde však musíte počítat s pořadníkem (zájem je obrovský a tak musíte počítat, že pokud chcete těžit teď, měli jste objednávat minimálně tak před půl rokem). Do toho ještě připočítejte problémy s dopravou (COVID) a nedostatek součástek (čipy, grafické karty) a fakt, že za mašiny platíte opět zase za pomocí kryptoměny (která lítá nahoru a dolů), velké množství nespolehlivých asijských dodavatelů (a ještě větší množství podvodníků, kteří vás jen oberou o peníze), kteří vám naslibují hory doly, a problém je na světě.

A všechny tyto faktory se pak chtě nechtě promítají do vaší profitability. Protože když vám dorazí mašina až půl roku od objednání, obtížnost už může být někde jinde, než jste původně předpokládali. Je lepší proto, pokud tomu nerozumíte, to raději svěřit do rukou někomu, kdo si už tuto cestičku prošlapal na vlastní pěst.

Ještě bych pak zmínil další hadrware, který budete na své cestě stát se těžařem potřebovat – hardwarové peněženky a trezory (abyste měli kam uložit své těžce vydělané tokeny) a záložní zdroje a přepěťové ochrany (abyste mohli těžit nonstop i v případě výpadku elektřiny a neshodily si všechny stroje naráz).

Hardwarové peněženky a trezory

Nejbezpečnějším řešením pro uchovávání digitální měny jsou hardwarové peněženky – za mě odporučuji Ledger Nano. K počítači se připojují přes USB port a chrání vaši kryptoměnu před útoky hackerů i keyloggery (škodlivý software, který snímá otisky kláves). Veškeré transakce vyžadují potvrzení hardwarovým tlačítkem na peněžence.

Chvíli sice trvá, než pochopíte, jak se s peněženkou pracuje, kam a jak posílat peníze (pardon – krypto :-)), ale brzy si na to zvyknete. Nebo poproste někoho zkušenějšího, ať vám to ukáže a vysvětlí.

A jedno základní pravidlo – nekupujete hardwarové peněženky z druhé ruky, protože byste také mohli přijít na to, že vám peněženku někdo vybere.

Známé jsou případy, kdy k peněžence zasílali vykutálení hackeři vlastní recovery sheet, přitom toto heslo (tato hesla – 12 či 24 slov) si nejdříve musíte sami zapsat, jakmile si setupujete hardwarovou peněženku. Normálně vám totiž přijde k peněžence prázdný list, na který si teprve vše musíte zapsat. Pomocí recovery hesla se pak dát peněženka se vším, co na ní bylo uloženo, zase zprovoznit (například, když by přestala sama od sebe fungovat).

I když dnes ani to, pokud se dostane „útočník“ k tomuto papírku s vaším recovery heslem, nemusí být už takový problém. Řešením je tzv. passphrase – řekněme další slovo bez kterého se útočník k například Bitcoinu nedostane, i když se zmocní HW peněženky (klidně s PINem) nebo oněch schovaných slov.

Záložní zdroje a přepěťové ochrany

Záložní zdroje a přepěťové ochrany zajistí pokračování těžby i při výpadcích elektřiny a chrání sestavu před špičkami a přepětím v elektrické síti (přepěťová ochrana slouží k ochraně elektrických zařízení před vyšším přepětím, než jsou schopná vydržet). Zajistí ochranu vaší výpočetní techniky či multimediálních zařízení (záleží, na jakém zařízení těžíte). Obecně se liší počtem zásuvek, délkou kabelu a energii rázu.

Vzhledem k tomu, že sestava pro těžbu kryptoměn je poměrně nákladnou investicí, vyplatí se do těchto prvků určitě nějakou tu kačku zainvestovat.

Mining pooly a těžba krypta

V neposlední řadě pak také hraje roli, v jakém mining poolu těžíte.  Mining pool je v podstatě spolek těžařů, kteří se spojili do jedné digitální „entity“, která provádí těžbu kryptoměny jako jeden muž. Smysl spojování se mining poolů je postavený na čistém pragmatismu – eliminovat možná rizika.

Ve chvíli, kdy se Bitcoin vytěží, musí se zapsat do blockchainu a těžař dostává odměnu nejen v podobě fees, ale i samotného Bitcoinu.

Veškeré náklady si ale hradí sám. Pokud se však přidá do mining pools, sdílí nejen vytěženou odměnu, ale i náklady na těžbu. Mining pools využívají systému sdílení, kdy každý těžař dostane svůj podíl podle toho, jak moc se na těžbě podílel. Každý pool je v podstatě síť nodes spravována adminem nebo firmou, a dohromady tak tvoří jeden velký super počítač. Vzhledem k tomu, že těžení bloku probíhá řešením matematických rovnic (hash), má i svoje úrovně obtížnosti. Každý registrovaný těžař dostane svoji úroveň obtížnosti těžby tak, aby byl schopný jí dosáhnout a aktivně se tak podílet na těžbě. Těžař, který figuruje v mining poolu, nepotřebuje vytěžit sám celý blok, stačí, když se podílí na těžbě řešením a sdílením hash.

Většina mining pools vás ještě zkasíruje o poplatek. Ten si vezme z vaší finální odměny. Najdete i mining pooly s nulovým procentem poplatku, ale většinou jsou to mladé projekty, které se snaží nalákat nové lidi, a s těmi raději opatrněji. Klasicky se poplatky pohybují od 1 do 4 %.

Výnosy z vytěžených bloků se pak dělí mezi účastníky podle poskytnutého výkonu. Jedná se o nejférovější nabídku – když budete spolu se svými kolegy v poolu těžit bloky častěji a o profit se rozdělíte, budete mít mnohem stabilnější zdroj příjmů.

Jaké jsou druhy odměn:

Většina mining poolů používá podobné druhy odměn:


Page Id: 8103

K personalizaci obsahu a reklam a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Více informací