Obě varianty jsou pravopisně správné, je ale nutné rozlišovat jejich význam. Pokud použijeme sloveso odbí(ý)t špatně, může to významně pozměnit kontext celé věty.
Odbít je spojeno s významem tlouci, mlátit. Odbít tedy použijeme například ve smyslu údery oznámit čas, anebo odrazit míč rukou.
Odbýt...
Slovo chucpe pochází z jidiš. Jde o specifický druh drzosti či opovážlivosti. Označíme-li něco jako chucpe jde obvykle o situaci či kontext ještě silnější než nehoráznost.
Chucpe se používá zejména ve společenském a politickém kontextu. Slovo se často používá k popisu bezpáteřního chování některých politiků.
Pojem chucpe
Celkově je pojem
Shoda přísudku s podmětem v osobě, čísle i rodě je základem českého pravopisu. Pochopit jejich zákonitosti však občas není úplně jednoduché.
Podmět
Jako podmět označujeme základní větný člen, který vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje.
Jak poznat...
Možná si teď lámete hlavu, zda napsat aspoň, nebo alespoň. Lámete si ji však úplně zbytečně, v tomto případě se chyba udělat nedá. Oba dva vary jsou správné, slovníky je uvádí jako rovnocenné. Můžete tedy směle napsat aspoň i alespoň .
Mezi slovy je však stylistický rozdíl: kratší t...
Dvojice slov brzy a brzičko patří mezi nejzákeřnější výjimky českého jazyka. Každý z nás se s tímto chytákem setkal minimálně v diktátě či v pravopisném cvičení.
Výraz brzy je řazen mezi vyjmenovaná slova po Z, a proto je nutné psát vždy y. Brzy používáme, pokud chceme vyjádřit, že něco nastane zakrátko, zanedlouho apod.
Výraz bryskní může být češtinářským oříškem. Slovo pochází z francouzského brusque tedy prudký, hrubý náhlý francouzština slovo přejala z latinského bruscus které můžeme přeložit jako trpký.
Slovník spisovné češtiny a Pravidla českého pravopisu připouští pouze variantu bryskně ačkoli...
Na první pohled by si člověk řekl, že slova mlýn a mlít jsou příbuzná a v obou by proto mělo být ý. Nenechte se však zmást! Slovo mlýn přišlo do češtiny ze staré němčiny, zatímco slovo mlít je původem z praslovanštiny. Ačkoliv tedy obě slova vypadají a znějí podobně, nejsou zdaleka příbuzná.
Ať už je původ slov jakýkoliv, nic to nemění na tom, že...
Nade vši pochybnost x nade vší pochybnost x nadevší pochybnost
Přesto, že se v různých českých textech setkáme se všemi výše uvedenými variantami, pouze jedna z nich je správná. Výraz nade vši pochybnost používáme, když je něco jasné, bez pochyb. V minulosti se místo tvaru všechnu používal výraz vši, varianta
Obě slova jsou gramaticky napsána správně, každé má však jiný význam. V obou případech jde o podstatná jména, která se v našem jazyce běžně vyskytují.
Podmět
Jako podmět označujeme základní větný člen, který vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje. Dalším základním větným členem je
Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva. Mnohdy má dosáhnout odstrašujícího účinku, kterého se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně zpřísněnými tresty, často trestem smrti; řízení provádí stanný soud.
V dřívějším významu šlo o procesní důsledek nedostavení se k soudu, spočívající v automatickém prohrání pře. Po zahájení...